Součást Interaktivního průvodce

Jak se připravit na sociální šetření?

Co si nachystat předem a na co se bude pracovnice Úřadu práce ptát

Starší muž sedí u stolu s kávou a tužkou si zapisuje poznámky do sešitu
Co si sepíšete předem, to pracovnice uvidí černé na bílém

Sociální šetření je třetí krok řízení a zároveň ten, který nejvíc rozhoduje. Sociální pracovnice Úřadu práce přijde k žadateli domů, sepíše Záznam o sociálním šetření – a ten pak slouží jako klíčový podklad pro posudkového pracovníka. Návštěva trvá zpravidla hodinu a půl. Tahle stránka shrnuje, co si připravit dopředu a na co se pracovnice bude ptát.

Nejdůležitější věc na celé stránce

Záznam ze šetření píše sociální pracovnice, ne vy. Co řeknete jen ústně, se do něj nemusí dostat. Proto všechno podstatné připravte písemně a nechte to založit do spisu – ideálně už při podání žádosti.

A druhá věc: šetření si smíte nahrát a nepotřebujete k tomu souhlas pracovnice. Jak to zákon upravuje →

Co si připravit, než pracovnice přijde

Tři věci, které se týkají přímo šetření. Co všechno patří k samotné žádosti, rozebírá Interaktivní pomůcka na listu „Check-list, než to podáte“.

1. Popis péče – „Pohled pečujícího na potřeby žadatele“

Stručně pojmenuje zásadní problémy vašeho blízkého – a to přesnými formulacemi, které vycházejí ze zákona. Díky němu jsou ve spisu informace i od vás, a ne jen to, co stihne zaznamenat pracovnice.

Podle toho, jestli jste popis péče už podávali

Podávali jste ho spolu se žádostí? Připravte si ho a znovu projděte, abyste měli všechno čerstvě v mysli. A doplňte změny – především zhoršení, ke kterým od podání žádosti došlo.

Nepodávali jste ho? Připravte ho teď a u šetření požádejte pracovnici, aby ho zařadila k zápisu ze sociálního šetření.

Instrukce MPSV č. 5/2015 v kapitole IV (Minimální rozsah a struktura písemného záznamu ze sociálního šetření, bod 6) uvádí jako součást záznamu „stanovisko pečující osoby – její popis a hodnocení průběhu poskytování potřebné podpory, místní a časová dostupnost, respektive limity a zdroje pečující osoby“. V praxi ale bývá zaznamenáno jednou větou. Písemný popis to řeší.

2. Přehled sociálních služeb a placené pomoci

V řízení je třeba uvést, zda využíváte sociální služby nebo platíte pomoc soukromé osobě. Ideálně to uveďte i v „Pohledu pečujícího na potřeby žadatele“.

Součástí spisu musí být informace o tom, jak žadatel zvládá životní potřeby ve svém sociálním prostředí – to zahrnuje nejen domov, ale také místa, kde pravidelně pracuje, vzdělává se nebo jsou mu poskytovány služby.

Pokud váš blízký využívá denní stacionář nebo odlehčovací pobyty, vyžádejte si od profesionálů jejich písemné vyjádření.

Instrukce MPSV č. 5/2015, kapitola 2, bod 5 písm. d) uvádí mezi zdroji informací sociálního pracovníka: „instituce – škola, zaměstnavatel, poskytovatel sociálních služeb, lékař, soud atp. v případě potřeby informaci formálnějšího charakteru např. ve formě ‚potvrzení‘ určitých skutečností.“

3. Kdo má právo být u šetření a s kým úřad jedná

A · Žadatel kognitivní onemocnění nemá

Pečující osoba u šetření být může. Aby se ale o termínu včas dozvěděla, vyplatí se zařídit dvě věci už při podání žádosti:

  • plnou moc pro celé řízení od žadatele,
  • kontakt na pečující osobu uvedený v žádosti.

Úřad pak ví, komu volat, a pečující má čas si všechno připravit. Bez toho se často stane, že termín domluví přímo se žadatelem a pečující se to dozví pozdě nebo vůbec.

B · Žadatel kognitivní onemocnění má

Tady už nejde o doporučení, ale o povinnost úřadu. Pokud Úřad práce o onemocnění dopředu informujete, musí sociální pracovník při plánování šetření kontaktovat vás a vy musíte být přítomní.

Instrukce MPSV č. 5/2015, kapitola II odst. 2: „Pokud je sociální pracovník předem, anebo až v průběhu sociálního šetření informován o tom, že žadatelem o PnP je osoba s duševním onemocněním, nebo obecně s poruchou v kognitivní oblasti, je třeba vždy pozvat k účasti na jednání i osobu blízkou, nebo pečující osobu, která je v žádosti uvedena jako poskytovatel pomoci.“ Tyto osoby musí obdržet i veškeré rozhodné informace související s řízením, jako je oznámení termínu šetření.

→ Může být pečující u sociálního šetření?

Jste-li procesní opatrovník, úřad musí jednat jen s vámi

Byla-li pečující osoba ustanovena procesním opatrovníkem pro správní řízení, veškerá úřední komunikace musí probíhat výhradně přes ni – včetně oznámení termínu šetření. Úřad nesmí jednat přímo se žadatelem a opatrovníka obcházet.

Vyplývá to z § 34 správního řádu: má-li účastník zástupce, doručuje se a jedná se se zástupcem – s výjimkou toho, co musí účastník vykonat osobně.

Pokud to úřad nerespektuje, upozorněte na to hned a trvejte na nápravě. Nechte si to zapsat do záznamu ze šetření.

Na co se bude pracovnice ptát

Kompletní přehled okruhů otázek – 76 otázek v šesti okruzích. U každého okruhu je uvedeno, kterých základních životních potřeb (A–J) se týká, abyste si mohli dohledat odpovídající část Interaktivní pomůcky.

Tři pravidla, jak odpovídat
Posuzuje se stav s pomůckami, ne bez nich

Tohle překvapí skoro každého. Ředitelka odboru lékařské posudkové služby ČSSZ to popisuje takto: „Nezvládání se posuzuje ve vztahu k režimu nařízenému ošetřujícím lékařem a s využitím facilitačních pomůcek, ale i s využitím vybavení domácnosti či veřejného prostoru.“

Prakticky to znamená: neptají se, jak to jde bez vozíku, madel a upravené koupelny, ale jak to jde s nimi. Popisujte proto, co nejde ani s pomůckami a v uzpůsobené domácnosti – a kde pomůcka nestačí, řekněte proč.

Neznamená to ale, že pomůcka věc vyřeší. Musí funkci obnovit natolik, aby ji člověk zvládal v přijatelném standardu. Nejvyšší správní soud k tomu připomněl, že hodnocení funkčního dopadu je „pojmově širší než hodnocení pouhých fyzických schopností posuzované osoby zvládat určitou aktivitu“ (usnesení ze dne 28. 1. 2026, č. j. 7 Ads 166/2025-42). Chůze v malém rozsahu s těžce porušeným stereotypem se za zvládnutou mobilitu nepovažuje, i když se člověk o berlích pohne.

MUDr. Jana Venclová, ředitelka odboru LPS ČSSZ · mskruh.cz, 9. 9. 2026

Okruh 1

Rozsah péče

Okruh 2

Schopnost pečovat o vlastní osobu

Nejobsáhlejší okruh – sedm podokruhů, 46 otázek. Tady se rozhoduje většina toho, jak dopadne hodnocení základních životních potřeb.

Mobilita A. Mobilita
  • Jak se žadatel pohybuje po bytě? Používá kompenzační pomůcky?
  • Jak zvládá pohyb mimo byt? Potřebuje doprovod?
  • Jak zvládá vstávání, usedání, stání, sezení?
  • Jaká je síla a citlivost v rukách?
  • Jak zvládá jemnou motoriku a uchopování předmětů?
  • Jak se dostává k lékaři nebo na úřady?
  • Jak zvládá chůzi po schodech?
  • Jak zvládá používání MHD?
Smyslové vnímání a orientace B. Orientace
  • Jak vidí? Používá brýle? Na jaké vzdálenosti?
  • Jak slyší? Používá naslouchátko?
  • Jak se orientuje v bytě?
  • Orientuje se mimo byt? Pozná svůj dům/byt?
  • Jak se orientuje v čase? Zná aktuální den, měsíc, rok?
  • Co se stane, když si během dne zdřímne? Orientuje se po probuzení?
  • Orientuje se vlastní osobou a poznává blízké osoby?
Mentální schopnosti B. Orientace C. Komunikace
  • Jaká je paměť žadatele?
  • Jak zvládá ústní komunikaci? Jak odpovídá na otázky?
  • Potřebuje čas na přemýšlení nad odpověďmi?
  • Jak zvládá psaní a čtení? Rozumí obsahu přečteného textu?
  • Jak chápe sdělení a pokyny?
  • Jak reaguje na příchozí poštu nebo úřední dopisy?
Stravování D. Stravování
  • Kdo zajišťuje nákupy potravin?
  • Kdo připravuje jídlo? Pomáhá žadatel s přípravou?
  • Kdo připravuje jídlo ke stolu?
  • Jak se nají a napije? Samostatně nebo s dopomocí?
  • Je potřeba dohlížet na pitný režim?
  • Má žadatel předepsaný speciální dietní režim? Kdo na něj dohlíží?
Oblékání a hygiena E. Oblékání F. Tělesná hygiena G. Fyziologická potřeba
  • Kdo vybírá a připravuje oblečení? Umí se obléct úměrně počasí?
  • Jak zvládá oblékání a obouvání?
  • Jaké má žadatel hygienické zázemí? (vana, sprchový kout)
  • Používá při hygieně nějaké pomůcky? (židle do sprchy, madla)
  • Jak zvládá osobní hygienu? (koupání, sprchování, mytí vlasů, osušení)
  • Jak zvládá čištění zubů?
  • Jak zvládá používání WC? Trpí inkontinencí?
  • Používá inkontinenční pomůcky? Jaké?
  • Jak zvládá očistu po použití WC?
Léky a léčebný režim H. Péče o zdraví
  • Kdo vyzvedává léky v lékárně?
  • Kdo dávkuje a připravuje léky?
  • Dokáže si žadatel vzít léky samostatně po jejich připravení?
  • Kdo dohlíží na dodržování léčebného režimu?
Do téhle oblasti patří hodně věcí

Čtyři otázky nepokryjí všechno, co do „péče o zdraví“ patří. Sami doplňte i inhalace, měření tlaku či glykémie, kompresní punčochy, ortézy, převazy, stomii nebo cévku, injekce a inzulin – to všechno se do této základní životní potřeby počítá.

Od 1. 7. 2026 navíc platí novela, která mezi činnosti sociálních služeb výslovně zařadila pomoc při zvládání běžných úkonů péče o zdraví – pomoc s užitím léků, vypuštění a výměnu sběrného sáčku u stomie a další úkony, které dřív byly v šedé zóně. Pracovník k nim potřebuje zvláštní kurz a poskytovatel je nabízet nemusí.

Pokud k žadateli dochází zdravotní sestra nebo pečovatelka, která tyto úkony provádí, připravte si smlouvu o poskytování služby a u šetření dobře popište, co konkrétně se dělá a jak často.

Denní aktivity I. Osobní aktivity
  • Jak tráví žadatel běžný den?
  • Navštěvuje nějaká zařízení nebo aktivity mimo domov?
  • Chodí na procházky? S doprovodem nebo samostatně?
  • Navštěvuje denní stacionář nebo podobné zařízení?
  • Účastní se nějakých terapií?
  • Jak tráví volný čas? (čtení, pracovní listy, televize)
Okruh 3

Výdělečná činnost / školní povinnosti

J. Péče o domácnost
Okruh 4

Rodinné vztahy

I. Osobní aktivity
Okruh 5

Sociální vztahový rámec (mimo rodinu)

I. Osobní aktivity

Část otázek míří na přirozené sociální prostředí – zákonný pojem, který zahrnuje nejen domov, ale i místa, kde člověk pracuje, vzdělává se a realizuje běžné sociální aktivity. Vysvětlení je výš u bodu 2. Přehled sociálních služeb a placené pomoci; doslovné znění ze zákona najdete v Interaktivní pomůcce u podoblasti B11.

Okruh 6

Domácnost a prostředí

J. Péče o domácnost A. Mobilita
Pozor na otázky, které vypadají neškodně

Část otázek nemíří na to, co se ptají doslova. „Co se stane, když si během dne zdřímne?“ je test orientace po probuzení. „Jak reaguje na příchozí poštu?“ zjišťuje, jestli žadatel chápe obsah sdělení. „Jak tráví volný čas?“ ověřuje, zda zvládá aktivity obvyklé jeho věku.

Odpovídejte na to, co se ve skutečnosti zjišťuje – a popisujte špatný den, ne ten nejlepší.

Ještě než pracovnice odejde

Požádejte, abyste si mohli záznam přečíst. Pokud v něm něco chybí nebo neodpovídá tomu, co jste říkali, můžete žádat opravu nebo doplnění. A i když je záznam už odevzdaný, můžete kdykoli během řízení doplnit do spisu vlastní písemné vyjádření.

Sociální šetření si také můžete nahrát

Nahrát si průběh šetření pro vlastní potřebu zákon umožňuje. Nepotřebujete k tomu souhlas pracovnice.

§ 88 odst. 1 občanského zákoníku: „Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.“
zákon č. 89/2012 Sb., § 88

Sociální pracovnice při šetření nevystupuje jako soukromá osoba, ale jako zástupce úřadu. Nahrávku pak můžete použít jako důkaz v řízení – podle § 51 správního řádu lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci.

Kde je hranice: nahrávka je pro vaši potřebu a pro dokazování. Zveřejnit ji na sociálních sítích nebo s ní pracovnici zesměšňovat nesmíte – to už je zásah do jejích osobnostních práv.

Slušnost je říct, že nahráváte. Není to povinnost, ale jednání to obvykle spíš zklidní. Pokud vám pracovnice tvrdí, že nahrávat nesmíte, můžete na svém právu trvat. A požádejte ji, ať do záznamu ze šetření napíše, že vám nahrávání zakazovala – budete to mít doložené.

Check-list před šetřením

Projděte si body a odškrtejte, co máte hotové. Odškrtnutí se ukládá ve vašem prohlížeči, takže se k seznamu můžete vrátit. Stránku si můžete i vytisknout.

Podklady
Zastupování a doručování
V den šetření

Na co nezapomenout po šetření

Šetřením to nekončí. Tyhle čtyři věci rozhodují o tom, jestli zápis odpovídá tomu, co jste doopravdy říkali – a jestli si to budete moci ověřit i později.

Odkud přehled otázek pochází: vychází z pracovních podkladů, které sociální pracovníci používají pro přípravu a vedení rozhovoru při šetření. Není to závazný formulář – konkrétní pracovnice se může ptát jinak, v jiném pořadí nebo se doptávat na věci, které tu nejsou. Přehled berte jako mapu toho, co vás pravděpodobně čeká, ne jako scénář.

Další zdroje: Instrukce MPSV č. 5/2015, Postup při vykonávání sociálního šetření v rámci řízení o příspěvku na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách  ·  vyhláška č. 505/2006 Sb., příloha č. 1 (vymezení schopnosti zvládat základní životní potřeby).